Velice zvukomalebné byly v době národního obrození také ostatní chemické názvy. Známé chemické prvky byly členěny do skupin nazývaných čeledě. Amerling popisuje následujících 11 čeledí chemických prvků:
- prvkové svěživí aneb živoční též rostění, zelenání rostlin, neb bůjení zvířat působící: vodík, uhlík, dusík, kyslík
- prvkové švub aneb švubíci těžký dusný opar dadoucí: solík, brudík, chaluzík, kazík
- prvkové skliví aneb sklo dadoucí: bledník, křemík
- prvkové sířiví aneb k síře podobní: síra, švábel, župel
- prvkové otrušiví aneb jedovatí otravující: kostík, otrušík, strabík
- kovové olovití snadno rozlévající se: rtuť, kalík, olovo, zynek, ladík, cín
- kovové barvovití: měď, chasoník, barvík, zdořík, chvořík, žestík, vandík, nebesník, pelopík, niobík
- kovové zvláště magetnost podržující: buřík, železo, ďasík, broník
- vrcholové kovů či tak zvané lépokovy: stříbro, palladík, zlato, platík, ruměník, duzík, rusík, voník
- prvkové alkaliční čili žíravní: draslík, sodík, japík, merotík, strontík, vápník, hořčík, hliník
- prvkové trupelicí aneb trupelíci, také vždy neb hlavně co rozpadavý trupel se mající: sladík, lalík, ytřík, terbík, erbík, nořík, tořík, skrytík, živeník, dvojmocník, věmočík
Zdroje
- AMERLING, Karel. Orbis pictus čili Svět v obrazích. Praha 1852. Nákladem českého museum, spisů musejních číslo XXXVII. 112 s.