Jsem také hrdým absolventem SPŠCH v Ústí (1970) a musím konstatovat, že pro mne bylo studium na této škole velmi přínosné. Musím říci, že to byl on, prof. Pospíšil, který mne naučil se učit. Během profesionálního života jsem se setkal s řadou absolventů SPŠCH a všichni na Pospíšila vzpomínali v dobrém. Dalším velmi přínosným učitelem byl Čenda, který se zasloužil o to, že jsem na VŠCHT neměl žádný problém s matematikou. A prof. Kopřiva se zase zasloužil o to, že jsem si zamiloval organickou chemii, která se mi stala celoživotním zaměstnáním i koníčkem. Jedinou slabinou školy v té době byla výuka cizích jazyků – naše třídní prof. Hlaváčková nás nenaučila ani rusky a poté co se stala učitelkou angličtiny nás od tohoto jazyka vlastně odradila (až později jsem si uvědomil, že byla s látkou tak o 1 lekci před námi). A nemohu zapomenout ani na prof. Kotouna, který nás učil dějepis a zároveň byl vedoucím školní knihovny. Ten nám zase pomohl v roce 1968 pochopit, o co se hraje a zásobil nás kvalitní, v té době nežádoucí literaturou.
Stanislav Rádl 23.8.2019