Na matematiku a fyziku jsme ve třetím a čtvrtém ročníku měli čerstvou absolventku PedF UJEP prof. Ryšlavou. Teoreticky velmi dobře připravenou, ale bez jakékoliv elementární autority. Tu si navíc nebyla schopna získat, natož vynut…
Číst příspěvek →Mám celoživotní odpor vůči fyzikální chemii. Vyučujícím byl čerstvý absolvent, Ing. Nehněvajsa, který po roce odešel za větším platem, pokud si dobře pamatuji, k firmě Coca-Cola (ano, taková byla doba). Vedlejší technologický ročn…
Číst příspěvek →Fotografie není součástí této kopie. Měl jsem v posledním ročníku, tuším na podzim to bylo, průšvih v knihovně ve Spolchemii. Byly tam zaměstnány dvě krajně líné knihovnice a nebyl jsem s to je donutit, aby mi kopírovali množství …
Číst příspěvek →Na chemické inženýrství, ale už si nevzpomenu, jak se ten předmět v posledním ročníku jmenoval, jsme měli Ing. Tomáše Loučku, CSc, který přišel do školy, pokud mě paměť neklame, v roce 1991. Dnes, pokud se nepletu, je docentem na …
Číst příspěvek →Na výpočetní techniku, praktika a automatizaci jsme měli Ing. Plachého a Ing. Krále. Ing. Antonín Král byl neskutečně hodný člověk, který si nechal líbit naprosto cokoliv, ale současně mizerný pedagog, protože neměl valnou autorit…
Číst příspěvek →Fotografie není součástí této kopie. Na konci třetího ročníku nás opustil spolužák Jindra Sůra. Měl setrvale špatný prospěch z technických předmětů a studium bylo bohužel nad jeho síly. Už ani nevím, zda tam byly nějaké reparáty p…
Číst příspěvek →V roce 1991 na jaře jsme jeli já, Michal Přibyl (z vedlejší technologické třídy; dnes je docentem na VŠCHT v Praze) a Dr. Hoza na celostátní kolo ChO, kategorie E (2. a 3. ročníky). Vlakem a na Slovensko, ještě jsme byli federace.…
Číst příspěvek →S postupem let se změnil i přístup školy k domácímu experimentování. V první ročníku nás ještě varovala Ing. Bredlová, že domácí laboratoře jsou zakázány z důvodu chybějící adjustace a pokud věc praskne (obvykle po explozi nebo po…
Číst příspěvek →S ředitelem školy, Ing. Jaroslavem Panchartkem, jsem se setkal pouze několikráte, a to mimo řádnou výuku. S výjimkou výše vzpomínané nepříjemnosti to byla vždy setkání lidsky nesmírně příjemná. Opravdu jsem cítil od všech pedagogů…
Číst příspěvek →Simonovy vzpomínky jsou velmi přesné. A stejně jako Simon jsem se během studia nevyhnul průšvihu, ale jiného rázu, viz níže. K tělocviku ještě doplním, že nám jednou prof. Boura dal tak do těla, že jsme týden nemohli skoro chodit,…
Číst příspěvek →Mgr. Alice Jirkovská nás měla na angličtinu a když odcházela na mateřskou (polovina druháku nebo třeťáku), tak jsme za ní dostali náhradu ve formě pana Berouska (dle Simona žil v New Yorku) a nejlepší známky z angličtiny byly ten …
Číst příspěvek →Se Simonem jsem strávil skvělých a nezapomenutelných 10 let v jedné lavici a někdy i na teplickém autobusovém a ústeckém vlakovém nádraží při čekání na spoj, a i přes to jsem netušil, jaký má odpor vůči fyzikální chemii a ani si n…
Číst příspěvek →Fotografie není součástí této kopie.
Číst příspěvek →Jsem také hrdým absolventem SPŠCH v Ústí (1970) a musím konstatovat, že pro mne bylo studium na této škole velmi přínosné. Musím říci, že to byl on, prof. Pospíšil, který mne naučil se učit. Během profesionálního života jsem se se…
Číst příspěvek →Začalo to zcela nevinně jedno lednové odpoledne roku 1969, kdy se pověstná šestice z pokoje č.7 (já – alias Džurda, Petr Jeništa – alias Pedro, Pavel Bureš – alias Pavča, Pavel Pekárek – alias Déžo, Karel Mařík – alias Bába, Karel…
Číst příspěvek →